Za letním muzikantským potěšením do Estonska
klasikaplus.cz
Petr Veber
18.09.2018
Petr Veber
18.09.2018
„Místo, kam muzikanti přijdou zakoušet hudbu způsobem, na jaký bývali zvyklí, když byli mladí.“
„V domnění, že se jistě jedná o festival až o rok později, jsem nabídku přijala.“
„A prý jsem ho inspirovala k napsání skladby pro harfu.“
Estonský festivalový orchestr je na hudební scéně pojmem už několik let, ale letos se posunul zase ještě dál, když s úspěchem debutoval na londýnském festivalu BBC Proms a pak v hamburské koncertní síni Elbphilharmonie. Hraje s ním pravidelně také harfistka Jana Boušková, která i na letošní letní zkušenost vzpomíná v rozhovoru jako na něco, co přesahuje muzikantské zážitky všedních dní. A pár slov přidává pro portál KlasikaPlus.cz i zakladatel a dirigent tělesa Paavo Järvi.
„V domnění, že se jistě jedná o festival až o rok později, jsem nabídku přijala.“
„A prý jsem ho inspirovala k napsání skladby pro harfu.“
Estonský festivalový orchestr je na hudební scéně pojmem už několik let, ale letos se posunul zase ještě dál, když s úspěchem debutoval na londýnském festivalu BBC Proms a pak v hamburské koncertní síni Elbphilharmonie. Hraje s ním pravidelně také harfistka Jana Boušková, která i na letošní letní zkušenost vzpomíná v rozhovoru jako na něco, co přesahuje muzikantské zážitky všedních dní. A pár slov přidává pro portál KlasikaPlus.cz i zakladatel a dirigent tělesa Paavo Järvi.
„Hlavní idea, která stála u vzniku orchestru? Dát dohromady hudebníky na vysoké úrovni a promísit je se studenty, s takovými, kteří už jsou také skutečně na úrovni. A k tomu navodit pro tvoření hudby atmosféru plnou přirozeného entuziasmu,“ odpověděl Paavo Järvi na otázku, která k němu směřovala z Prahy. Orchestr se v létě schází a hraje v Pärnu, městě u Baltu na jihozápadě Estonska. „Nejde ani tak o práci, jako spíše o místo, kam muzikanti přijdou zakoušet hudbu způsobem, na jaký bývali zvyklí, když byli mladí, když byli studenty,“ zdůraznil Paavo Järvi. „Atmosféra je přirozeně pozitivní, vždyť hovoříme o letním prázdninovém času. Pärnu je krásné, nevelké lázeňské město, místo, kam hodně lidí jezdí na dovolenou, místo s velmi dobrou koncertní síni. Všechno je tam pohodové, ale současně je přítomna koncentrace na hudbu na velmi vysoké úrovni,“ dodal dirigent.
Výsledkem letního soustředění byly letos v Pärnu dva koncerty. V programu prvního figurovala Třetí symfonie Arvo Pärta, Griegův Klavírní koncert se sólistkou Elisabeth Leonskou, Ravelův La Valse a jedna čerstvá novinka, skladba And tired from happiness, they started to dance, kterou napsal Jüri Reinvere. Druhý večer pak Paavo Järvi dirigoval Koncert pro orchestr Witolda Lutosławského, Sibeliův Houslový koncert s Midori v sólovém partu a Sibeliovu Pátou symfonii.
„Není mnoho takových výjimečných festivalů, jakým je estonský Hudební festival v Pärnu. Být pozvána na něj jako jediná Češka je pro mě samozřejmě proto obrovská pocta,“ vypráví Jana Boušková.
První pozvání obdržela v červnu 2016 osobní zprávou od dirigenta a zakladatele tohoto festivalu Paava Järviho. „Napsal mi jen měsíc před plánovaným termínem. V domnění, že se jistě jedná o festival až o rok později, jsem nabídku přijala. Když mi ale téměř obratem přišla letenka s datem odletu za měsíc, trochu se mi vše v mém kalendáři rázem zamotalo a musela jsem tou přizpůsobit nějaké jiné, již naplánované aktivity. Ale nelituji toho. Zážitek, jaký si člověk z tohoto festivalu tenkrát přivezl, byl nevšední. Od toho roku jsem již měla tu čest se zúčastnit dvakrát.“
„Není mnoho takových výjimečných festivalů, jakým je estonský Hudební festival v Pärnu. Být pozvána na něj jako jediná Češka je pro mě samozřejmě proto obrovská pocta,“ vypráví Jana Boušková.
První pozvání obdržela v červnu 2016 osobní zprávou od dirigenta a zakladatele tohoto festivalu Paava Järviho. „Napsal mi jen měsíc před plánovaným termínem. V domnění, že se jistě jedná o festival až o rok později, jsem nabídku přijala. Když mi ale téměř obratem přišla letenka s datem odletu za měsíc, trochu se mi vše v mém kalendáři rázem zamotalo a musela jsem tou přizpůsobit nějaké jiné, již naplánované aktivity. Ale nelituji toho. Zážitek, jaký si člověk z tohoto festivalu tenkrát přivezl, byl nevšední. Od toho roku jsem již měla tu čest se zúčastnit dvakrát.“
Kromě této výjimečné atmosféry festivalu je podle Jany Bouškové snad ještě výjimečnější atmosféra samotného Estonského festivalového orchestru. „Byla jsem do něj také Paavo Järvim vybrána jako jediný český interpret. Tento orchestr je opravdu jedna velká rodina. Nikdy jsem takovou atmosféru v žádném jiném nezažila. Je složen výhradně z členů těch nejlepších orchestrů na světě a jednotlivé hráče si osobně Paavo Järvi sám vybírá. O to víc si nesmírně cením, že jsem byla jím na harfu vybrána z celého světa já.“
Jana Boušková vzpomíná, jak před dvěma lety vedle koncertů také nahrávali CD s Šestou symfonií Dmitrije Šostakoviče. „Měla takový náboj, jaký se málokdy slyší. Hudební nasazení, radost a energie, která z každého jednotlivého hráče tohoto orchestru doslova sálá, je neuvěřitelná. A výsledek je pak mimořádný. S tímto programem jsme v lednu letošního roku podnikli také velké turné po Evropě,“ vypočítává. Letošní letní soustředění v Estonsku obsahovalo i světovou premiéru skladby estonského autora Jüri Reinvereho, která měla již po prvním uvedení obrovský ohlas. „Je opravdu vynikající a já věřím, že české publikum bude mít příležitost tuto skladbu brzy slyšet i v Praze,“ poznamenala Jana Boušková, kterou navíc dojalo, když jí po skončení festivalu skladatel sám od sebe napsal. „Provedení Introdukce a Allegra od Maurice Ravela, které jsem hrála během komorního galakoncertu, bylo pro něj podle dopisu highlight festivalu. A prý jsem ho inspirovala k napsání skladby pro harfu.“
Atmosféra celého hudebního týdne v Pärnu je podle české harfistky fantastická. „Po skončení se nestane, aby se někdo s někým z orchestru vřelým, upřímným objetím nerozloučil. Je to opravdu velká rodina a tím otcem je bezesporu skvělý a jedinečný Paavo Järvi, kterého všichni milují a respektují nejen jako úžasného dirigenta, muzikanta, ale hlavně také jako přítele, kterým on nám všem opravdu je. Vše je tam velmi výjimečné a já jsem nesmírně šťastná, že do této rodiny Estonského festivalového orchestru patřím. Orchestr má za sebou i letošní debut v Londýně na Proms a v Elbphilharmonie v Hamburku a na jaře se chystáme na turné do Japonska,“ prozradila a dodala: „Právě o tomto tělese se píše, že je to vycházející hvězda. A já si myslím, že jeho záře brzy silně rozzáří všechny sály světa.“
Na programu koncertů v Londýně a Hamburku byly letos Třetí symfonie Arvo Pärta, Griegův Klavírní koncert a Sibeliova Pátá symfonie. Sólistkou byla Khatia Buniatishvili, dirigoval Paavo Järvi. Ten, podle jehož slov je přítomno nadšení a optimismus a hlavním pocitem při tvoření hudby je potěšení.
Atmosféra celého hudebního týdne v Pärnu je podle české harfistky fantastická. „Po skončení se nestane, aby se někdo s někým z orchestru vřelým, upřímným objetím nerozloučil. Je to opravdu velká rodina a tím otcem je bezesporu skvělý a jedinečný Paavo Järvi, kterého všichni milují a respektují nejen jako úžasného dirigenta, muzikanta, ale hlavně také jako přítele, kterým on nám všem opravdu je. Vše je tam velmi výjimečné a já jsem nesmírně šťastná, že do této rodiny Estonského festivalového orchestru patřím. Orchestr má za sebou i letošní debut v Londýně na Proms a v Elbphilharmonie v Hamburku a na jaře se chystáme na turné do Japonska,“ prozradila a dodala: „Právě o tomto tělese se píše, že je to vycházející hvězda. A já si myslím, že jeho záře brzy silně rozzáří všechny sály světa.“
Na programu koncertů v Londýně a Hamburku byly letos Třetí symfonie Arvo Pärta, Griegův Klavírní koncert a Sibeliova Pátá symfonie. Sólistkou byla Khatia Buniatishvili, dirigoval Paavo Järvi. Ten, podle jehož slov je přítomno nadšení a optimismus a hlavním pocitem při tvoření hudby je potěšení.
Comments